1) ^AmiNarodila se ^Emiráno, byla ^Amiještě tma ^{Emi Ami}nikdy neřekla ^Emimámo, ^Gočima jen se ^Cptá R1) Kdo ^Dmiví, že v srdci ^Gzpívá kdo ^Cví, co v duši ^Amiskrývá kdo ^Dmivíc než ^Gdítě mívá ^Crád R2) A ^Dmijejí úsměv ^Glámal ledy i ^Ckdyž trpěla ^Ejako pes ^DmiKdybys jen tušil, že ^Gje to naposledy ^Ctak tu bolest, tu bys ^Eneunes 2) Život svůj žila krátce, muže neměla přesto žila ho v lásce, v úsměv odděná R1) Kdo ví, že v srdci zpívá kdo ví, co v duši skrývá kdo víc než žena mívá rád R2) A její úsměv... 3) Z toho příběhu málo zbývá povědět Snad že vše se událo, je to už pár let R1) Tak pojď, v srdci mém zpívat tak pojď, svůj hlas neskrývat tak pojď, pojď se usmívat s ní R2) Ať úsměv tvůj taky láme ledy i když třeba trpíš jako pes Ať není pozdě, ať není naposledy že láska nejmocnější vždycky věz. (2x)