Po/C/lávce tvého/F/ nártu/G/ přejdu nejsnáz pláče/C/ pout,/Emi/
po stéble tvého/Ami/ zápěstí/D/ mohu dál i v bouři/G/ plout.
Jen/F/ v hořkomléčné/G/ dráze/C/ tvých vlasů chtěl bych/Ami/ spát
a/F/ máš-li vést/C/ mě k zkáze,/D/ tak já ji příjmu/G/ rád.
Ref:
A/C/ stokrát chválím/F/ čas,kdy/G/ vcházím do tvých/Emi/ řas,
každý/Ami/ záhyb tvůj/D/ i vlas já/G/ znám
a kdyby/C/ náhle blesk tu/F/ sjel,
srdce spálil/G/ na uhel,/Emi/
tak byl bych/Dmi/ šťasten, že jsem/F/ lásku/G/ měl a/C/ mám.
Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih
a máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích.
V tvých nástrahách jak v Séně se topím dál a dál
a zná tě stále méně a já bych rád Tě znal.
Ref:
A stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
každý záhyb tvůj i vlas já znám
a kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.
Ač/Dmi/ ráno sám jsem v dálce, ta hořkost má je táž,/F/
na/Ami/ mráčky píšu/G/ palcem to, co/F/ dávno, dávno/G/ znáš.
Ref:
Že stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
každý záhyb tvůj i vlas já znám
a kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.