SuperMusic.sk

Marien - Příboj

D G D G Příboj Dsmutnou pí-íseň Azpííívá, že se Emmů-ůj F#mmilý-ý zGpá-átky domů AnevráDtííí. Každý den mi smutno býýývá, každý večer, čeká-ám, když se vlny pozlatíí. GStý-ýská-án-íí jak oceAá-án, smutek Dmůj rozlé-év-áá, Hm do všech Emsvětových stAraan, sGlá-ábnoucí-ímu sDlunci, šeptám, že to Hmnevzdá-ám Emnaději Dmáám, jako Gmaják do tmy sDvítí v srdci Amém, věřím,Em že si F#mna mně Gmyslí v kraji vzAdáleDnéém. Prosím vítr všemohoůůcí, ať se nadechne, mým směrem plachty napínáá. Skály lodím trupy rvoucí, ať sou milosrdné k té na níž je láska máá. Jak vznáší se loď na vlnách, tak i já se zmítám, ve svých představááách. Snad se mořské proudy změní, a Tvou tvář mi vrátí ze zapomnění, co trápení mě čeká, kolik dní, vždyť má láska pevná je jak lano, kotevníí. sólo flétna Co když marná jsou ta přááání, a mů-ůj milý-ý dá-ávno zpí-í v temných hlubináách. Už se nedotkne mých dlaní, nikdy nezpatří-í jak šťastně přejdu přes můj prááh. V ten den co měl být svatební-í, v šatech nad útesy, vyjdu jak se rozednííí. Křik racků v té-éže chví-íli, ztichne až ten, smutný-ý, záávoj bííílý-ý, spolu se mnou, zmizí v moři, zpěněném, netěší-í mě nic už na tom světě nešťastéém. Netěší-í mě nic už, na tom světě nešťastnéém.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.