Ty mně smíš i lhát,
je tolik věcí k vidění,
je tolik věcí k slyšení,
jež ani tvá lež nezmění.
Ty mně smíš i lhát,
já vlastně tvou lež nevnímám,
tím spíš, že slůvka nevoní
sluncem a mízou z jabloní.
Podívej,
té krásy vůkol,
podívej,
větvení rukou,
podívej,
sluneční opál,
tvá lež je hloupá,
je bezelstná.
Ty mně smíš i lhát,
neboť ty nejsi jediný,
kdo se mi sladce vemlouvá,
proto mně můžeš trochu lhát.
Podívej,
milostný vítr
z kořenů
celou mě vytrh,
podívej,
umírám zvolna,
jsem se vším svolná,
můžem si lhát.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.