Jednou ^DJednou snad poznáš jak je ^Gláska krásnej ^Emicit, že když víc ^Adáváš než bereš velkou ^Dsílu může mít, tak ^Gvelkou, že i ty samo skoro ^Emiztrácíš vědomí a že ^Akdyž je jednostranná snadno ^Dsrdce rozlomí na dvě ^Dpůlky, který nejdou jen tak ^Glehce vrátit ^Emizpět to se mi ^Astalo lásko s tebou co já ti ^Dbudu vyprávět snad ^Gvíš nejlíp sama proč už ^Eminejsem sluncem tvým a proč ^Azůstávám v tvých očích ^Gtolik vzdále^Hminým Ref: ^GMám v sobě zlost, kterou ^Aneutiším ^Hmiza noc ^Gproč já blázen tě ^Hmiměl tak rád ^Gmám všeho dost a přece ^Hminechci se tě ^Avzdát já nikdy něměl ti ^Glásko lhá^At.