Václav Neckář - Jak dlouho ještě budem zrát [text]

Už je to hodně dávno, co vyhnali nás z ráje, s plamenným mečem za vrata, jděte a zrajte pláňata a tak tu tedy zrajem. Říkáme od té doby, my dozrajeme časem, skryjeme rány jizvami, vždyť nejhorší je za námi, kdo ale přitom ptá se. Jak dlouho budem říkat kdyby a potom dělat stejné chyby, jak předtím nejmíň tisíckrát. Jak dlouho budem kalit vodu, jak rybám tak i svému rodu, jak dlouho ještě budem zrát. Míváme občas dojem, že už se sotva leknem, že máme jistou zkušenost a dobře víme, kdy říct dost, tak kdy to tedy řeknem. Jak dlouho budem shánět zbraně a maskovací sítě na ně, vždyť hloupost nelze maskovat. Jak dlouho budou vojska v sedle, než pochopíme jak jsou vedle, jak dlouho ještě budem zrát. Jsme plody jedné země, jen jediného stromu, kdy asi všichni poznáme, že jiný strom tu nemáme, kdy dozrajeme k tomu. Je psáno v jedné moudré báji, že všichni už jsme dávno v ráji, proč toužit někam do nebe. My budem zrát jak v lánech zlato, až jednou ráno přijdem na to jak vyzrát sami na sebe, jak vyzrát sami na sebe.

Václav Neckář - Jak dlouho ještě budem zrát

💬 Komentáre

ℹ️ Informácie

🔥 TOP piesne

Prihlásenie