Když zámečník má v erbu klíč, tak zahradník má zem a rýč. A snílek mívá v erbu snář a zítřek nový kalendář, ale co bych asi já v erbu měl mít ? Když kominík má v erbu dým, tak básník má tam verš a rým. A poutník dlouhou těžkou hůl a truhlář nejspíš skříň a stůl, ale co bych asi já v erbu měl mít ? Snad sen a mámení, snad pláč i smích, či horu trápení, věčný hřích. Královské žezlo, katův meč, pohyby, gesta, krok i řeč, to je jen povrch, já to vím, tak co s tím ? Když obchodník má v erbu krám, tak trosečník má z prken prám. A vězeň mívá v erbu hřích a křižák štít a na něm kříž, ale co bych asi já v erbu měl mít ? Jsem starý klaun, pán z Nemanic a v erbu svém já nemám nic, mě falešný brak netěší, pryč s pozlacenou veteší. Jsem starý klaun, pán z Nemanic a v erbu svém já nemám nic, mě falešný brak netěší, pryč s pozlacenou veteší. Co hlavně já chci mít čistý štít, co hlavně já chci mít čistý štít.