Břeh a z moře duní
v šedých skalách
a maják v dálce ční,
sedáva ta, jíž voda lásku vzala
a proto nosí černé šaty
smuteční.
Dálkou nekonečnou,
zlou a nebezpečnou,
dál a dál vlny jdou.
Bývala jako jiné,
hezká, mladá a štíhlý měla dřík,
on ji měl rád a ona jeho ráda,
měl bárku a pár sítí
a byl námořník.
Dálkou nekonečnou,
zlou a nebezpečnou,
dál jen vzpomínky jdou.
Jak pěkný a šťastný čas byl,
jak býval veselý každičký den,
když se všem rybářům lov podařil,
v té chvíli zářilo štěstí z úsměvů žen.
Bríza, ač chladná, hřála jak fén,
dívky se k chlapcům sbíhaly ven,
plavé a štíhlé, boků sen.
Lodě však někdy mizí
v šedých skalách,
kde maják z moře ční
a potom ta, jíž voda lásku vzala,
už navždy nosí černé šaty
smuteční.
Dálkou nekonečnou,
zlou a nebezpečnou,
dál a dál vlny jdou.
Slavik
🌟
(5750 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.