Až ti svět přestane chutnat
jak zamlada,
pak zjistíš, že jdeš životem
jak novým sídlištěm.
Kde jeden na druhého
nemá vůbec čas
a všichni se ti jen zoufale omlouvaj.
Pak se tvá paměť
ve svém stálém čekání
promění ve sbor,
ve kterém je ukryto tisícileté tajemství
radosti i smutku.
A začneš hledat
ty věkem ztracené klíče
k porozumění,
k naději i víře,
že ta tvá samota
jednoho dne
navždy
umře.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.