Své myšlenky jen zvolna sbírám, ty, Isis, dobře víš, jaký mám cíl, já když mívam vnuknutí, dál přežívám spiknutí a hvězda nilská vzhůru stoupá. Když kobra zlatá skráň mou svírá a velký průvod můj uvítá Řím, můj pocit je smíšený, zájem o mne zvýšený, však na úsměvy nejsem skoupá. Teď královnou jsem já a hold mi vzdává Řím, já vjíždím před senát, ze snů už přece vím, to má pak být, ať Řím jen poslouchá, jak dávný je můj stát, kde bývalo, co psát, když zde byl vlků ráj, ať Řím jen poslouchá, teď královnou jsem já. Já od Římanů smích i slýchám a napjatý zde fóra dýchám, teď leskem svým je ohromím, hrob zášti tak podlomím, ať hvězda nilská vzhůru stoupá. Teď královnou jsem já a hold mi vzdává Řím, já vjíždím před senát, ze snů už přece vím, to má pak být, ať Řím jen poslouchá, jak dávný je můj stát, kde bývalo, co psát, když zde byl vlků ráj, ať Řím jen poslouchá, teď královnou jsem já.