Karel: Lásko,
dlouho už má jediná,
s tvou vůní usínám.
Jitka: Má lásko,
jediná z mých pravdivá,
čas dál tě nesmývá.
Karel: A já.
Jitka: Já.
Karel: Vím, že i dál.
Spolu: Láska má a tvá.
Karel: Platná zůstává.
Jitka: Závidí.
Karel: Ať závidí.
Spolu: I ten, kdo se nám jen smál,
ó, jé, jak ty můžeš být
můj ideál.
Spolu: Tvůj dech,
tvůj tep se stává mým
a všem to oznámím.
Jitka: Ty vcházíš.
Spolu: A tep hned výš letí nám
a já si začínám.
Jitka: Já vím.
Karel: Hmm, já vím.
Spolu: Své chyby máš, já své, já vím.
Jitka: Že i hádáš se rád.
Karel: Ó, prý hádám se rád.
Jitka: Přesto vím.
Spolu: Čím jen ty můžeš být, ó.
Jitka: Být můj.
Karel: Hmm, být má.
Jitka: A být.
Karel: A být.
Spolu: I dál můj ideál.
Karel: Hmm.
Spolu: Bam bam ...
Spolu: Ó, jé, já vím.
Karel: Já, já vím.
Spolu: Své chyby máš, já své, já vím.
Jitka: Že i hádáš se rád.
Karel: Ó, prý hádám se rád.
Jitka: Ty se hádáš.
přesto já, já.
Karel: Přesto já.
Spolu: Za tebou dál chci stát
a dál všem budu přát,
ať má je někdo rád,
svět láskou zavátý.
Karel: Je můj.
Jitka: Je můj i tvůj.
Spolu: Můj ideál.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.