Podzimní déšť
mi po skle stéká
a spolu s ním
mám k slzám blíž.
Větrný den,
jenž stromy svléká,
co o tom vím,
co o tom víš.
Kdo mé břímě zná,
a, ach, kdo je zváží,
vím, to bylo víc
než pouhý hřích.
Teď už dávno příboj smyl
v písku pláží
stopy milenců
zbloudilých.
Za oknem déšť
dál s listím padá
a já tu sním
a vzpomínám.
Ty jsi byl mlád
i já byla mladá,
já prchla s ním,
ty bůhví kam.
Vítr ve větvích
si smutně píská,
kdo vzpomínkám
se ubrání.
Je to dlouhý den,
když se mi stýská,
zvlášť v tom podzimním
stmívání.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.