SuperMusic.sk

Markéta Konvičková - Co hvězdám šeptají

Už teď vím, co hvězdám šeptají, když se den zas s nocí zvolna střídá. Kam s ránem mizí potají a kdo si mě ve své duši hlídá. Mám se bránit nebo jít cestou zvanou sláva, spadnout z nebes a něco si přát. Hrozně ráda mávnu květinám na pozdrav, ať vím, co se v nich skrývá, všechny vůne vládnou taky nám, nejen v lásce často se jen smývá. Mám se bránit nebo jít cestou zvanou sláva, spadnout z nebes a něco si přát. Mráz všechno zlý, ať spálí, ať v nás ponechá jen slunce hřát, jsem pták, co se vznáší v dáli, odletím tak nech si o mně zdát. Od života příliš nečekám, jako bárka v moři snů se zmítám, celej svět je bitva odvěká a já přesto všechnu tu hru vítám. Mám se bránit nebo jít cestou zvanou sláva, spadnout z nebes a něco si přát. Mráz všechno zlý, ať spálí, ať v nás ponechá jen slunce hřát, jsem pták, co se vznáší v dáli, odletím tak nech si o mně klidně zdát. Šanci za pačesy chyť, plav se řekou plnou ryb, všechno je víc než blízko, když spadneš zase rychle vstaň i vlci ti chtěj silnou laň, vždy každej tu svou si hlídá. Mráz všechno zlý, ať spálí, ať v nás ponechá jen slunce hřát, jsem pták, co se vznáší v dáli, odletím, tak nech si o mně, tak nech si o mně klidně zdát. Pták, co se vznáší, odletím, tak nech si o mně zdát.

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.