Strýc ho dávno svlík,
pár švů ten zázrak drží,
s ním vážím málem metrák
a vůně dá vale růžím.
Pach zhoubný sliny kyseliny dodýmal,
všech devadesát kapes
samozřejmě prázdný má,
můj kabát.
Dík, že mám ten kabát,
vím, je mou druhou kůží,
v něm bývám místní frajer,
až dámám dech se úží.
Má velmi jemnou společenskou fazónu,
ten bude módní při vykládce vagónů,
můj kabát.
Můj kabát, můj kabát.
Teď správnej mám už šatník,
dvě ráhna tvář a klobouk,
je ptákům míň než pro smích,
když z rána v lánu vykouk.
Až budu chtít zas honit vodu před dámou,
pak nezbude víc než z obilí vytáhnout,
můj kabát, jéé.
Můj kabát, jéé.
Slavik
🌟
(5737 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.