Na stůl padá,
na stůl padá,
z tvé číše stín
a vráží dýku.
Až do hlubin,
do rozsedlin
skalních obrů,
podpírajících baldachýn,
baldachýn.
Jednou se vrátí
den, kdy vrány z polí odletí,
kdy prý, jak kouzlem zastavíš,
tvý stárnutí.
Tvý dny se ztrácí
mdlým váháním,
víš, nestačí
být prázdný stín.
Tvý dny se ztrácí
mdlým váháním,
víš, nestačí
být prázdný stín.
Na stůl padá,
na stůl padá,
z tvé číše stín
a brousí dýku,
z pavučin.
Baldachýn.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.