Eva: Dvě srdce, jeden hlas
a náhle najde píseň svůj rým.
Waldemar: Najde refrén a najde i rým.
Eva: Tu neodnese čas.
a nesfoukne jí vítr jak dým.
Waldemar: Ne, tu nesfoukne vítr jak dým.
Spolu: Snad zítra někdo z vás
té písni zatleská
jak v snách,
ach, ta láska nebeská.
Dvě srdce, jeden hlas,
to neodnese čas,
to „ách”
zůstane v nás.
Waldemar: Dvě srdce, jeden hlas
a náhle vznikne láska jak trám.
Eva: Vznikne naráz ta láska jak trám.
Waldemar: Tu neodnese čas
a všem se bude líbit jak nám.
Eva: Ta se musí všem líbit jak nám.
Spolu: Tu můžem zhudebnit
a vyjde na deskách
pár slov:
„Ach, ta láska nebeská”.
Dvě srdce, jeden cit
a píseň bude znít
jak kov,
co budem žít.
Eva: Žít, to zle nezní.
Waldemar: S láskou žít, nikdy bez ní.
Eva: S láskou tou, co tě vězní.
Spolu: Mnohdy v snách.
Dvě srdce, jeden hlas,
to neodnese čas,
to „ách”
zůstane v nás.
Eva: Hm, hm, to „ách”.
Spolu: Zůstane v nás.
Eva: To „ách”.
Waldemar: Zůstane v nás.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.