Kudy jdu všude jen vidím vás. Kam se hnu, slyším váš jasný hlas. Nemám stání, mám jen přání. Ja ptám se květů růžových, mám-li proto velký hřích, že svou madonou jen vás mám, Ellen. Ptám se hvězdy stříbrné, smí-li to být nebo ne, že se kvůli vám tak rouhám, Ellen. A když mi srdce lačné vespolu začne smysly plést, za tmy, nocí temnou, že jste se mnou v záři hvězd. Já ptám se pak snů bláhových, mám-li proto velký hřích, když se modlím k vám, jen k vám, má Ellen. Já ptám se pak snů bláhových, mám-li proto velký hřích, když se modlím k vám, jen k vám, má Ellen.