Zas je zima a hned padá snížek bílý, pojď už ven, budem stavět sněhuláky. Budem se koulovat a sánkovat, bude zábava. Už spadly vločky, sice je jich málo, to nevadí, víc jich bude ráno. Já ráda sněhuláky stavím, přeji si, aby byl sníh, ráda se kloužu a jezdím na saních. Když jsem se ráno probudila, závěs jsem odkryla, nadšeně jsem se koukla z okna a vločka tam nebyla ani jedna. Já ráda sněhuláky stavím, přeji si, aby byl sníh, ráda se kloužu a jezdím na saních. Takhle to šlo celý týden a tak jsem si řekla, je totiž už skoro květen a nikdo o sníh už nestojí. Já ráda sněhuláky stavím, přeji si, aby byl sníh, ráda se kloužu a jezdím na saních.