Karel: Anděl sám
zamkne křídla
v dlaních svých,
zvednout z kolen nesmíš.
Srdce bije
a ty pojď
jen blíže,
jak se sní
v tom polibku, víš.
Tobě rád
řeknu rázem
to, co nemohl doposud znát,
anděl,
v patnácti seslaný na zem,
který směl se jen sám sebe bát.
Povím rád
vlasům tvým
jak si zpívá
slavík v zemi mé
láskou hnán,
velkou silou,
pro kterou mívá
srdce pokaždé dokořán.
Láska vyrostlá
v stěně chrámů,
její stín pozve nás jen snít,
jak se nad vodou
lehce sklání,
jako když se kouř
podusí.
Soli slzí, když poznáš,
potom slasti se neumíš vzdát,
povím rád vlasům tvým píseň
láskou měla bys skončit lhát.
Jiří: Soli slzí, když poznáš,
potom slasti se neumíš vzdát,
povím rád vlasům tvým píseň
láskou měla bys skončit lhát.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.