Poztrácený kousky sebe Poslepu mě to prázdno vede V srdci zbyly ostrý střepy Tebe Co bodaj‘ v tom tichu dál Zase mě to tahá zpátky Znova se propadám vrátky Do míst, kde číst ze Tvých očí Do noci mě nechalo klidně spát Roztáhnu záclony, otevřu okna Koukám se ven, snad Tě někde potkám Bojím se, na paty stoupám Roztáhnu záclony, otevřu okna Koukám se ven, snad Tě někde potkám Bojím se, na paty stoupám Všechno, co zbylo je součástí nebe Nikdo z nás neví, kam to všechno vede Na paty stoupám Hlavolamy sami klamem Píšu na zeď jedním tahem Těch dní, co vím a pamatuju za svítání Do pěti od desíti Zabodnou se další šípy Ty Tvý světlý dlouhý slohy, co psala jsi mi Roztáhnu záclony, otevřu okna Koukám se ven, snad Tě někde potkám Bojím se, na paty stoupám Všechno, co zbylo je součástí nebe Nikdo z nás neví, kam to všechno vede Na paty stoupám Zase se potápím do míst Kde číst ze Tvých očí mi nedalo spát Už zase křivím obočí Trhám v hlavě dopis Jak už tolikrát, jak už tolikrát Roztáhnu záclony, otevřu okna Koukám se ven, snad Tě někde potkám Bojím se, na paty stoupám Roztáhnu záclony, otevřu okna Koukám se ven, snad Tě někde potkám Bojím se, na paty stoupám Všechno, co zbylo je součástí nebe Nikdo z nás neví, kam to všechno vede Na paty stoupám