To se mi jen zdá,
že jsi jediná,
co mi hlavou projdeš pětkrát týdně.
Pořád schovaná,
nezmapovaná,
pod košilkou stále srdce klidné.
To se mi jen zdá,
že se nevyznáš
v barvě očí, když ti létem kvetou.
Na tohle já jsem,
beru s úsměvem
věty, co mě zítra krásně spletou.
Nenajdu jeden kaz,
na to je mistr čas,
zapadnu s tvojí malou pýchou
a stráně dýchnou ke hvězdám.
To se mi jen zdá,
že si navykáš,
celý den a noc být jenom se mnou.
Stokrát probraná,
neprobuzená,
galaxií řítíš se jen jednou.
Trochu bezbranná,
nepřikovaná,
to si piš, že v zádech mírně mrazí.
Na tohle já jsem,
beru s úsměvem,
účty, co mi zítřejší den zkazí.
Nenajdu jeden kaz,
na to je mistr čas,
zapadnu s tvojí malou pýchou
a stráně dýchnou ke hvězdám.
Září jak meteor
v pozemských dráhách,
tváří se, že nemám na vybranou.
V úlomcích dotyků
prudká a žhavá,
málem se mineme každý sám.
Září jak meteor
v pozemských dráhách,
tváří se, že nemám na vybranou.
V úlomcích dotyků
prudká a žhavá,
málem se mineme každý sám.
Nenajdu jeden kaz,
na to je mistr čas,
zapadnu s tvojí malou pýchou
a stráně dýchnou ke hvězdám.
Září jak meteor
v pozemských dráhách,
tváří se, že nemám na vybranou.
V úlomcích dotyků
prudká a žhavá,
málem se mineme každý sám.
Září jak meteor
v pozemských dráhách,
tváří se, že nemám na vybranou.
V úlomcích dotyků
prudká a žhavá,
málem se mineme každý sám,
každý sám, každý sám,
každý sám.
Slavik
🌟
(5737 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.