Venku už se stmívá, vadne růže bílá, leknín letný a jde spát. Hu, kši, tahle bílá růže, bílá, bílá růže, marné je mé klení, ta prý k mání není, páni, to je utrpení, protože mám ji rád. Tahle bílá růže, bílá, bílá růže, o ní se mi zdá, marné je mé klení, ta prý k mání není, před ni klečím, ruce vzpínám, stále jen mi uhýbá. Musím prosit, dárky nosit, slitování měj. Tvůj cit schladl, na mně smutek padl, a těm, co tě neznaj, těm je hej. Kši, tahle bílá růže, bílá, bílá růže, v dlani tvé se skrývá a já, jak to bývá, co mi ještě říci zbývá, o tom, že mám ji rád. Tahle bílá růže, bílá, bílá růže, vím, že není zlá a když se to mění, vidí mé utrpení i to slunce i ta růže u tebe se přimlouvá. Zazvoní, zazvoní stříbrný zvon, zazvoní, zazvoní, to bude shon, až mi má milá tu růži dá, oddechnu si, řeknu díky, není to sen. Hu, kši, tahle bílá růže, bílá, bílá růže, marné je mé klení, ta prý k mání není, páni, to je utrpení, protože mám ji rád. Tahle bílá růže, bílá, bílá růže, o ní se mi zdá, marné je mé klení, ta prý k mání není, já však věřím, že bude má. Zazvoní, zazvoní stříbrný zvon, zazvoní, zazvoní, to bude shon, až mi má milá tu růži dá, oddechnu si, řeknu díky, není to sen. Hu, kši, tahle bílá růže, bílá, bílá růže, marné je mé klení, ta prý k mání není, páni, to je utrpení, protože mám ji rád. Tahle bílá růže, bílá, bílá růže, o ní se mi zdá, marné je mé klení, ta prý k mání není, já však věřím, že bude má.