Řek jsem ji, že je můj typ,
dala se do breku,
řek jsem ji, že to byl vtip,
dala se do breku.
Řek jsem, že mám venku chajdu,
s vyhlídkou na řeku,
že tam s ní v sobotu zajdu
a co ona? Dala se do breku.
V slzavém údolí lásce se nedaří
a když tam nabrečíš močál,
v zimě i předjaří štípou tam komáři,
co já bych si tam počal.
A sloka druhá.
Řek jsem ji, že ji mám rád,
dala se do breku,
řek jsem ji jakej mám plat,
dala se do breku.
Řek jsem čert ven osud můj
a v mírném pokleku,
řek jsem si o její ruku
a co ona? Dala se do breku.
V slzavém údolí lásce se nedaří
a když tam nabrečíš močál,
v zimě i předjaří štípou tam komáři,
co já bych si tam počal.
Sloka třetí a to sloka závěrečná.
Když bylo po kostele,
dala se do breku,
řek jsem ať rozestele,
dala se do breku.
Ať prej ještě chvilku počkám,
ale já ve vzteku
zařval, že u těch dvou kočkám
na pívo,
to je taková prímová hospoda
v Praze na Uhelným trhu
a co ona? Dala se do breku.
Jó, tudle, vážení,
ona seřvala do dlaní
a řekla s tváří pevnou,
že jde se mnou.
V slzavém údolí lásce se nedaří
a když tam nabrečíš močál,
v zimě i předjaří štípou tam komáři,
co já bych si tam počal
s tou holkou ubrečenou.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.