Touha je květ a ty ten kvítek znáš, zlatý křídla zlatých včel. Někdo je rád, protože rád ho máš, jiný protože má, co chtěl. Rozum až brání kolik je přání, každý by chtěl něco mít. Ze zlata růži, na cizí kůži tiše a líně si snít. Čtyři páni chtějí hrací skříň, Mony Lisy něžnou líc, já si přeju možná míň a možná mnohem víc. Chci mít dům, kde bydlí čápi, kde má brána svůj vlídný styl a kdo chce, ať hádá, proč tam tak ráda chci žít. Touha je květ a na něm křídla včel, častokrát nám nedá spát. Někdo je rád, protože má, co chtěl, jiný protože máš ho rád. Někdo si touží po velké louži, pod Jižným křížem se svézt. Bez zemské tíže, k vesmíru blíže, nad světla vísek a měst. Drahý kámen, křehké hedvábí, nové auto, starý prám, nic mě zatím nevábí, jen tu svou touhu mám. Chci mít dům, kde bydlí čápi, kde má brána svůj vlídný styl a kdo chce, ať hádá, proč tam tak ráda chci žít. A kdo chce, ať hádá, proč tam tak ráda chci žít. A kdo chce, ať hádá, proč tam tak ráda chci žít.