Josef: Na světě je mnoho princezen, všechny jsou bohaté, bydlí v zámcích, mají zlaté šperky, zlaté náramky, zlaté náhrdelníky, stříbrné střevíčky a šaty nejmíň dvoje, jediná, která to všechno nemá, je ta moje. Má princezna nemá zlatou hvězdu na čele, ale nosí brýle. Sbor: Ona nosí brýle. Josef: A proto má oči nesmělé. Má princezna nemá zámek ani dukáty, ale nosí brýle. Sbor: Ona nosí brýle. Josef: A já se jí věším na paty. Čáry, máry, okuláry, ve dne, v noci o nich sním, čáry, máry, okuláry, sundám jí je, až ji políbím. Má princezna nehalí se do hermelínu, ale nosí brýle. Sbor: Ona nosí brýle. Josef: A já po ní touhou div, že nezhynu. Princezny jsou všechny stejné, nikdy nechodí pěšky, jezdí ve zlatých kočárech, létají vlastními letadly, autem jezdí pomalu už i z pokoje do pokoje, jediná, která je úplně jiná, je ta moje. Má princezna nemá zlatou hvězdu na čele, ale nosí brýle. Sbor: Ona nosí brýle. Josef: A proto má oči nesmělé. Má princezna nemá zámek ani dukáty, ale nosí brýle. Sbor: Ona nosí brýle. Josef: A já se jí věším na paty. Čáry, máry, okuláry, ve dne, v noci o nich sním, čáry, máry, okuláry, sundám jí je, až ji políbím. Má princezna nehalí se do hermelínu, ale nosí brýle. Sbor: Ona nosí brýle. Josef: A já po ní touhou div, že nezhynu. Sbor: A ona nosí brýle, la, la, la, la, la.