Když slunce spálí tvý obrysy nádherný a ty mi řekneš, že půjdeš dál, že plamínek zhasnul a já to mám sečtený, že budeš sám, tak jak sis to přál, jak sis to přál a jaks to chtěl, že je to víc než to, co si měl a to byla jsem já, mě dobrou noc dáš, dobrou noc dáš a necháš mě spát. Já nechci spát, máš mě mít rád a moc dobře víš, že mě neuložíš, dokud chci stát. Jen já sama vím, kde jak a s kým a co budu hrát. Když řeka utopí tvý srdce úžasný a ty mi řekneš, že to byl vtip a že to beze mě nebylo překrásný, a že ses splet, že ti bude líp, že ti bude líp, jenže je ti hůř a že se cejtíš jak poslední muž, ten poslední muž, co má poslední sen ze starejch časů vzít mě ven. A já chci spát, měls mě mít rád, teď už to víš, že mě neuložíš, dokud chci stát. Jen já sama vím, kde jak a s kým a co budu hrát a já chci spát, měls mě mít rád. Teď už to víš, že nerozchodíš to, co mělo stát, jen já sama vím, kde jak a s kým a co budu hrát.