album: Slunce v barvách antracitu Proč trápit se myšlenkou, kam ty naše duše jdou? Možná, že se rozplynou, ale myslím si, že tu jsou Pár z nich mi tu schází a já věřím, jednou Naše cesty se zas protnou Doufám, že jsou někde tam Čekaj na mě do tý doby, než k nim zavítám Jednou dojde plícím dech Kvůli nim se nebojím jít tam na druhej břeh Tam vidím obilí, pole a dům mezi ním a oblohou V něm nikdy nepoznáš bolest, do něj noční můry nemůžou Všeho maj tam dost a nic je už netíží Sem tam z okna nás vyhlíží A proto každej den jen Doufám, že jsou někde tam Čekaj na mě do tý doby, než k nim zavítám Doufám, že jsou někde tam Celkem se tam těším, i když vlastně nevím kam Už nejsou, kde dřív byli Ale jsou tam, kde jsme my Tak se neboj, dýchej a vyčaruj nebe na zemi Víš Už nejsou, kde dřív byli Ale jsou tam, kde jsme my Tak se neboj, dýchej a vyčaruj nebe na zemi Já doufám, že jsou někde tam Čekaj na mě do tý doby, než k nim zavítám Jednou dojde plícím dech Kvůli nim se nebojím jít tam na druhej břeh Doufám, že jsou někde tam Čekaj na mě do tý doby, než k nim zavítám Doufám, že jsou někde tam Celkem se tam těším, i když vlastně nevím kam