Aleš: Ty se jen šlechtíš sotva přijdeš z práce, zatím co já trénink od pěti mám. Monika: Neděli nectíš, furt si někde v lufte, po oválu lítáš zas jenom sám, jen sám. Spolu: Takhle to mám. Aleš: Zas chvilku šílíš, neznáš moje časy, o výkony mý se nezajímáš. Monika: Po nocích střílíš, umíráš mi asi a že nevíš, jestli ten limit dáš, dáš, jestli ho dáš. Tejden pryč, hned za býti, čas je bič, pořád svítí. Aleš: Ty a blesk, to je víra, nádhera, radost čirá. Monika: Chtěla jsem mistra světa, po mládí mým je věta. Aleš: Chtělas mít míň než málo, malej byt, moji stálost, víš. Spolu: Víš, víš, víš... (11 krát) Aleš: Hádky nám lásku doceněj. Monika: Nech mě být, vždyť jsi spocenej. Aleš: Kde zas mám ty svý tretry, všude jen blbý svetry. Monika: Ty se chceš jenom hádat o ženu máš se starat víc. Aleš: Hádky nám lásku větraj, tak pojď sem, už se netrap, víš. Spolu: Víš, víš, víš... (11 krát) Spolu: Je to soda tyhle hádky líp než krásná hudba nám zněj, žádná voda, bouchaj zátky, jedeme dál a láska má děj, děj, jedeme dál, jedeme dál, jedeme dál, jedeme dál.