Všechno už jsi zbalil během chvilenky, zdá se, že máš zabalené snad i myšlenky. Něco tady říkám, ty jsi mimo svět, nezapoměň, že jsme tu spolu dnes naposled. Měsíc má barvu pomeranče, zůstaňme ještě chvíli stát, škoda, můj krátkovlasý branče, že musíš ráno rukovat, škoda, že musíš rukovat. Psát ti budu vždycky jenom na revanš, do balíčku přibalím ti taky pomeranč. Abys při něm vzpomněl aspoň na chvíli, na ten večer, když jsme se spolu tak loučili. Měsíc má barvu pomeranče, zůstaňme ještě chvíli stát, škoda, můj krátkovlasý branče, že musíš ráno rukovat, škoda, že musíš rukovat.