Para tarap... Dívám se, dívám, že světem stále vládne hněv, nám to nohy nezlomí, my pořád máme zpěv. Stáří a mládí už nemá mezi sebou zeď, barvou duhy prokreslí každodenní šeď. Nevadí, když nedaří se nám, počkáme na východ slunce, pak už nejsi sám. Zpívám si, zpívám, ten příběh starý spousty let, o smíchu, který zbaví tě chmur a prosvítí náš svět. Parap tarap... Lítám v tom, lítám a občas zachce se mi hned ruce dát si za hlavu, proč život není med. Září a svítí, ten potlesk vytáhne mě zpět, na pódiu mě uvidíš, než napočítáš pět. Nevadí, když nedaří se nám, počkáme na východ slunce, pak už nejsi sám. Zpívám si, zpívám, ten příběh starý spousty let, o smíchu, který zbaví tě chmur a prosvítí náš svět. Parap tarap...