V čekárně klimbáš,
s kabelkou u zdi schoulená,
prošla si víc než stokrát nádražím.
Život ti otřel lak,
čekáš tu na svůj vlak
s těžkým závažím.
Puchýře na patách,
podivná lásky poupata,
kdybych moh,
jak rád bych ti křídla dal.
Stěží se dočkáš,
jsi jenom kočka
jednoho pána,
jenž ti z duše klid ujídá.
Krčíš se jako kočka před autem,
nosíš si černou smůlu
a máš v noci den.
V čekárně klimbáš,
s kabelkou u zdi schoulená,
jako film si svoji lásku promítáš.
Jen vlaky leťte,
dovezte už domů k dětem
jednoho pána,
jenž ti z duše klid ujídá.
Nekrč se jako kočka před autem,
nosíš si černou smůlu
a máš před sebou den.
💬 Komentáre
Pridať komentár
Buďte prvý kto napíše komentár! 🎵