Kdo ví v čem to vězí,
marně přemítám,
proč jí asi plezír,
ve všem smůlu mám?
Proč jsem vždycky druhá,
chci ten důvod znát,
ten, kdo by to uhád,
může mě mít rád.
Zatím však se
stále musím ptát,
proč jen si se mnou
ta smůla může hrát?
Má smůla smůlovatá,
je mi v patách,
kdopak mě do té
smůly zatáh?
Chvěju se jen strachem
neustálým,
kam zas přijdu pozdě,
kde se spálím?
Od svítání
a zas až do svítání,
ať sním, či bdím
já všechno pokazím.
Příklad z dneška
jak je moje smůla těžká,
jak každý krok
snad dělám rok
i schůzku zmeškám.
Neulovím, já štěstí
neulovím,
můj úděl prázdná síť,
tvůj úkol sám mě chyť.
Přijď.
Slavik
🌟
(5743 piesní)
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.