Za noci stříbří se řeka, vlny za vlnami jdou a tam na lodičce čeká tulák na milenku svou, tam z lodičky skryté v olšoví toužebná píseň za noci zní. Já mám rád to krásné děvče za řekou, vždy, když měsíc plá, sedím u vesla a když její hlas zaslechnu v daleku, pluji tiše za řeku. Olše se nad vodou kloní a smáčí v ní větve své, na lukách za řekou voní ocúny mámivé a tulák dívá se na měsíc, jako by chtěl také jemu říct. Já mám rád to krásné děvče za řekou, vždy, když měsíc plá, sedím u vesla a když její hlas zaslechnu v daleku, pluji tiše za řeku.