Děkuji za lásku, která mne utrápila, děkuji za sliby, kterým si nedostál. Já celou věčnost hledám odpověď na otázku, jakou má pro mne barvu, je černá nebo bílá? Má lásko, už jsou to celá staletí, co byl jsi moje spása i moje prokletí. Má lásko, ukrytá někde v hlubinách, kde všechno končí, kde všechno začíná, kde člověk nehledá, kde život usíná, á, á, má lásko. Děkuji za tu chvíli, kdy jako svíce plamen, svítil´s mi na cestu pod noční oblohou. Má slova neslyšíš, jsou těžká jako kámen, mrtví tě, lásko, cítit nemohou. Má lásko, už jsou to celá staletí, ty věčná zůstáváš, když naše duše odletí. Má lásko, ukrytá v rajských zahradách, chybíš mi strašně moc, když slunce zapadá, bez tebe v zemi jako růže uvadám, má lásko. Má lásko, už jsou to celá staletí, ty věčná zůstáváš, když naše duše odletí. Má lásko, ukrytá v rajských zahradách, chybíš mi strašně moc, když slunce zapadá, bez tebe v zemi jako růže uvadám, má lásko.