V lásce už jsem dávno musil odevzdat se osudu, už nikdy víc milovat nebudu, už nikdy víc milovat nebudu. Jenom jednou jsem to zkusil, ještě dnes mám ostudu, už nikdy víc milovat nebudu, už nikdy víc milovat nebudu. Kdo to zná, pochopí, proč sám chodívám a víc píseň lásky radši vůbec už nezpívám. Neumím, jak mnozí jiní, slíbit lásku bez studu, už nikdy víc milovat nebudu, už nikdy víc milovat nebudu. Zbytečná námaha málo pomáhá, nejlepší je přenechat to osudu, pokud na mně záleží už nikdy víc milovat nebudu. Stojí za tu chvilku štěstí míti srdce zlomené, ne, ne, ne, ne, taptap tapta dapta. Nešťastný nebývá, kdo si zazpívá, tap táda táda..., na zdar všemu osudu už nikdy víc milovat nebudu.