Nejedno ráno vstával, strachy, pochyby, obavy do hlavy sám dával. Jak to všechno jednou bude? Co když nebude to tak, jak chci a i nudy to bude. Jsem hodně času strávil přemýšlením o světě. Přitom stačilo pár chvil. Zbytečně se tím trápil. Stejně je to daný, jestli zbejvá už jen pár mil. Mířím nahoru, nemyslím na vrchol a myslím domů. Mířím nahoru, nebojím se samoty. Budem tam spolu. Dej mi ruku teď. Nekoukej se dolů. Nezapomenou, neboj, mají naši školu. Teď už mířím nahoru. Já mířím nahoru. Teď už nebojím se ničeho, ničo, co dřív křičelo. Už nerosí se mi čelo. A fakt to asi stačilo. Vyhrál jsem mega za kilo a často mě to bavilo. A měli jsme to krásný. A napsal tolik básní, že z toho rozstává sníh. Mířím nahoru, nemyslím na vrchol, já myslím dolů. Mířím nahoru, nebojím se samoty. Budem tam spolu.