Někdy je to prostě tak, že ze všeho ti šplouchá na maják a o svátku nás chytí, jen tak nikdo neuslyší. Někdy je to prostě tak, že v živote je všechno naopak a jen co ráno vstaneš z postele, hned se něco semele. Jít dál svou vlastní cestou, mívá příchuť nebezpečnou. My umíme lítat i bez křídel, s náma tě čeká všechno, co jsi chtěl. Mnozí ťukají si po čele, když je nám na světe vesele, rozzlobení sousedi vstávají v noci z postele. Křičí: „Jděte o kus dál, my tu nejsme zvyklí na kravál“. Už jim připomenout nestačí, že nikdy nebývali jinačí. Jít dál svou vlastní cestou, mívá příchuť nebezpečnou. My umíme lítat i bez křídel, s náma tě čeká všechno, co jsi chtěl. Jít dál svou vlastní cestou, mívá příchuť nebezpečnou, jít dál svou vlastní cestou, mívá příchuť nebezpečnou. My umíme lítat i bez křídel, s náma tě čeká všechno, co jsi chtěl.