*: Chtěla bych ti být vd^Cěčná, v^Fíš, snad za to, že pl^Gatím životem n^D#aplněným tvou př^Gedstavou o b^Cytí, lásce a cti, já měla bych být vděčná za to, že pl^Fatím volností, kt^D7erou tak moc toužím m^Gít. ®: Tak už mi n^Calej, mám duši docela pr^Fázdnou, čistý víno mi n^Calej, já snesu v^Gíc, nebuď jak m^Calej, slova ti na jazyku v^Fáznou, nejsem hl^Coupá, v^Gím, co chceš ř^Cíct. Vzp^Comínám, jak kdysi já m^Fohla zlatou být, čas mě n^D7echal hrát si se psy, z j^Gedný louže s nima pít, t^Ceď jak voda v láhvi jsem, l^Fed však láhev trhá, když zm^D7rznu pod tvým pohledem, t^Gak už tě nic nespoutá. ®: Střepy z láhve jsou štěstí, slánka nosí pláč, tu kaluž vína na stole už nepřeplave nikdo z nás, líp bude, když zmizím, čas vypere z očí sůl, odcházím do rytmu kapek stékajících z rampouchů. ®: ®: Jé, nalej, nalej, mám duši prázdnou, prázdnou, víno mi nalej, nalej, já snesu víc, víc, nebuď jak malej, malej, slova ti váznou, váznou, nejsem hloupá, vím, co chceš říct.