1. Zas vrHmiacím se, kde mé sF#mirdce není,
jak hAodiny ze dne dGmajo noci,
zas Emibudu uléhat na Hmikamení,
trouchnivou kůF#mirou léčit neGmoci.
Zas budu z hlíny točit slova,
v těch hrncích střádat zbylý med,
jak kdyby čistou vodu znova
nikdo už nalít, či vypít nedoved\'.
Ach, bože, je jen jedna cesta
po které dojde zbloudilý,
nebo je možné volit ze sta,
být šťastný věčně, nebo na chvíli.
Ach, bože, je jen jedna pravda,
anebo známe každý svou,
a je to sobectví či láska
to, co nám kalí oči tmou.
=1.
=4.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.