Obloha je modrá jako hotel Grand
jsem trochu obyvatel trochu emigrant
exodus zevnitř týý jo kde to je
některý věci a lidi odlítly nahoru
vzpomínky na ně jsou jako hmyz v jantaru
co takhle Standova mikina Santa Cruz
si ji zkus zkus zkus
a čas veni a vidi a vici
a do kina
nepůjdem do Jasu ani do Siria
loučíme se a je to jako kruhy ve vodě
na jinej kontinent
a na rozloučenou jim zamáváme
na jinej kontinent
a na rozloučenou jim zamáváme
pionýrka v parku nemává
má utrženou ruku z ramena
a tvoje diagnóza finální
kdo se jednou zbláznil
už nikdy nebude normální
obloha je modrá, to je pěkná věc
jsem trochu obyvatel trochu zajatec
zavřenej vevnitř týý jo co to je
některý lidi jsou tady asi napořád
chemik co sedí a drží hlavolam
má mysl zmizí a odpluje
na jinej kontinent
a na rozloučenou jim zamávám
na jinej kontinent
a na rozloučenou všem zamávám
jen pionýrka v parku nemává
má utrženou ruku z ramena
a tvoje diagnóza finální
kdo se jednou zbláznil
už nikdy nebude normální
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.