1. DmiMožná, že člověk časem Amiohne se, Cmito aby blíž k zemi Gmiměl a potom
sám zemí stane se a všecko, co kdy chtěl.
Rf. Větře Cmiduj, každý můj, každý Fmikrok a každý vdech, je jen BTvůj
při mně stůj, Cmiještě mě chvíli Gnech, na ten Cmimech slunce dech
až Fmikopce rozhrne. Bože Bmůj, Bože můj, ať je Cmividím jak poprGvé.
2. Štěstí hledá každý stvoření, každej chce lásku a klid a možná,
že bolest srdce přemění, jak vždycky chtěls´ ho mít.
Rf. Větře duj…
3. Možná, že člověk časem ohne se, to, aby viděl věci líp,
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem nebo chtěla mít.
Rf. Větře duj…
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.