Ať to jiskří do ruda pálí
ať je chuť zkrátit čekání
na ty, co už neopustí
ty, co splní malování.
Pravdu máš nebuďme divocí
ač v aortách city skřípou
bez přátelských výpomocí
obejděmež se za dlouhých nocí.
Dýchánků víno bílý den
jednou vytráví, jednou vytráví
a přeci s vděčným usměvem
vzpomene na chvíli
kdy všecko zlé šlo ven.
Jsme li k smutku odsouzení
pár večerů moc nezmění
možná zajásá si tělo
s kusem nepřirozeného
co nad aktem ukojení
není nic víc než konejšení.
Zdařený vždy nepadá z hůry
bojový úkol roptýlit chmury.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.