Kd^Go prošel blátem a l^Douží, př^Emiesto však doufá a t^Hmiouží b^Cýt k slunci blíž, křídla sp^Gálit, d^Ao mojí chýše je zv^Dán. Kdo popsal šrámy svou kůži, rozeznal plevel od růží, kdo lásku křehkou chce chránit, do mojí chýše je zván. ®: Sm^Gí přinést d^Aávná přání, č^Cas návrat^Dů a tání, kl^Gíč od svých vzd^Aušných zámků, p^Cár šňůrek ^Dod opánků, st^Gín, který v l^Aétě chladí, ž^Cár, který m^Důrám vadí, sv^Gé kotě - ml^Aádě slepé, kr^Cev, která v ž^Dilách tepe d^Gál. =1. =2. ®: