Krev na ledu
Stará vrána vykřikla první varování.
Otřásající se zmrzlá zem varování poslední.
Podkovy duní po tři stopy vysokém sněhu.
Ledový úsvit bohů má teprve přijít.
„Hřmíce ledovým ránem
čtyřikrát pět černých stínů na koních.
Ocel se blyští ve světle vycházejícího slunce.
Krev zbarvuje bílý sníh do ruda.
Ozvěny výkřiků znějí hlubokými temnými lesy.
Z otevřených ran stoupá pára do studeného ranního vzduchu.
Nový den byl přivítán výkřiky znásilněných a umírajících.“
Dlouhé zlaté skalpy zavěšeny na černé standartě
staré dvouhlavé Nestvůry.
Ženy a děti byly odvlečeny do země na severu
bez možnosti návratu.
Hořící vesnice je rozfoukávána větrem
po celé tundře.
Křič, stará vráno, křič.
Velcí, krásní lidé padají bez života k zemi.
Bezhlavá, zničená, ale stále ještě nádherná těla.
Všude sníh zbarvený krví.
Skrz tmavý hluboký les až vysoko k horám,
které se tyčí k nebi,
roznáší vítr touhu po pomstě a příběh Krve na Ledu...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.