Kráva nám bučí v chlívě, vrána nad zahradou krákorá. Splašená kobyla a masky vlítly s vozem do dvora. Slepice kdákaj, ale je holt zima, takže skoro nenesou. Ve stodole na slámě holej zadek, snad to ty trámy unesou. Jé, ten náš orlík v tý naší kleci mlátí křídly, chtěl by ven. Jé, ten náš oslík cítí neklid, přijde asi s kůží na buben. Na buben bije, v poplachu žije, život marný, lopotný, a přitom každý kolem je tak krásný - krásný, milý, ochotný. Všichni jsme milí, všichni jsme hezcí, všichni jsme ochotní. Rozvalíme se, rozložíme se s celou parádou na chodník. Jé, pojďme, toužit, kroužit, pojďme toužit, kroužit po sobě. Jé, pojďme se bouřit, trávu kouřit, bouřit proti porobě. Jé, pojďme tančit, pojďme kančit - kanci a upíři na hrobě. Jé, pojďme bloumat, zkoumat, co je v tý naší křehký nádobě. Všichni jsme milí, všichni jsme hezcí, všichni jsme ochotní, Oslík si žije, na buben bije, život marný, lopotný, Všichni jsme milí, všichni jsme hezcí, roztomile nicotní.