^CPřichází ^F/Fadd9noc, ať ^Amije pro mě ^Ghrou, ^Czamávám ^F/Fadd9křídly a ^Amipoletím ^Gtmou. ^AmiŠkaredý ^F/Fadd9havran je ^Cpodoba ^Gzlá, za tělo ^Chříšné ^Gzaplatím ^Cdaň. Bez víry v lásku, tak pustě jsem žil, rozkoše střídal, z plných pohárů pil. Bohémskou cestou já nechal se vést. Už se stmívá, přichází trest. ^CMá^Gvám ^Amikří^F/Fadd9dly, nocí ^Clétám ^Gtam a ^Csem. ^{G C}Má^Gvám ^Amikří^F/Fadd9dly, přání ^Cmám, ať ^Guž je ^Cden. ^ENad ránem se na okamžik ^Amiproměním, a ^Ety, má lásko, spatříš moji ^Amitvář. ^EPohlaď mě, než za pár vteřin ^Amizkamením, než se ^Ezemě dotkne sluneční ^Amizář. Ta ^Fchvíle ^Cje mi tak ^Gvzácná, proč ^Fmusím ^Chavranem ^Gbýt. Černý ^Fpták, co ^Cpo nocích ^Gkráká, ^Eneví, jak Ti to ^Amiříct. Když padaj hvězdy přání jediné mám, člověkem být, zase chtěl bych se stát. Ty ráno vstáváš, já odcházím spát, kamennou zrůdou musím se stát. Bílá skála, bysta hrůzy, temný stín. Bílá skála, já jsem její němý syn. Zas navečer se na okamžik proměním a ty má lásko spatříš moji tvář. Pohlaď mě, než za pár vteřin oněmím, kdo trestá mě za to, že jsem byl lhář.