RuDce položil jsem na tvá ňaCdra, která ve tmě svíDtíC,
Gměsíc ozářil ti tváDřG, D
tvoje jemně rozevřené těClo mě chytá do svých síDtíC
jaGko rybu rybDářG, D
plaCnu, plaDnu, plaCnu, plaDnu.
Kolenem dotýkám se tvého, pak se vkládám mezi tebe,
máš víčka od luny,
na svých bedrech cítím tíhu celého pohanského nebe
se svými hromy a Peruny,
planu, planu, planu, planu.
Srážíme se jako mlha na skle jedoucího vozu,
jako kapka v kapce,
křídla sov pleskají o větve, ztrácím rozum,
muž mění se v chlapce,
planu, planu, planu, planu ...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.