Den se v růži skryl
a z růže vůni bral,
tím jsi dlouho žil
a kráse přísahal
Mám už v tváři sníh,
to léta můžou být,
s prázdnem slůvek tvých
chci sotva v písních znít
To víš, že zůstanou,
jak loukám tváře kvést
Dál v knihách všech zázraků
mou písní zníš dál
To víš, že půjdem k nám,
jak cestám zbývá jít
Též dveřím, co zívají
jak náruč toužení,
já dlaň tvou stále znám
To víš, sny zůstanou
a možná může nás hřát,
zas dál pár slůvek tvých,
když poznáš stůl a nůž
To s příliš krásnou lží
se loučit náleží,
vítej k nám
Vítej k nám
Ten stůl tu máš,
už náruč znáš,
jak chutná prázdná číš,
přijď zas k nám, ať sám už víš
jak ve dvou dá se žít
Až přijdeš zpátky k nám
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.