Ostrovan
Starý muž u břehu
Na sklonku dne
Upřeně hledí na horizont
S mořským větrem ve tváři
Ostrov zmítaný bouří
Stále stejná roční období
Kotviště nenatřené
A loď beze jména
Moře bez břehu pro vykázaného neslýchané
Zapaluje signální oheň, světlo na konci světa
Ukazuje cestu, zapaluje naději v jejich srdcích
Těm na cestách směřujících z daleka zpět domů
Tohle je pro dlouho zapomenuté
Světlo na konci světa
Horizont pláče
Slzy, které po sobě zanechal velmi dávno
Albatros letí
A nutí ho snít s otevřenýma očima
Čas než se stal
Světem neviděný
Princezna ve věži
Děti v polích
Život mu vše dal:
Ostrov všehomíra
Teď je jeho láska vzpomínkou
Duch v mlze
Teď naposled vyplouvá na cestu
Loučí se se světem
Kotva do vody
Mořská postel daleko pod ním
Tráva stále pod jeho nohama
A úsměv v jeho očích
Tohle je pro dlouho zapomenuté
Světlo na konci světa
Horizont pláče
Slzy, které po sobě zanechal velmi dávno
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.