Je to ^Amizvláštní pocit když si můžeš ^Dmiza pár šestáků koupit ^Amipotištěnou jízdenku a ^Dmivlézt s ní do vlaku rázem ^Amispadne z tebe tíha ^Dmiobyčejnejch všedních dnů je to ^Amizvláštní pořád čekáš ^Ena svou ^Amihodinu Z kapsy která knoflík hezkou řádku dní vytáhneš si harmoniku a dáš se do hraní písně které na cestách tě vlakem provází je zvláštní pocit nic ti neschází Rázem ^Fvšechny louky pole kytky ^Cmávaj na tebe i ty ^Amidlouhý dráty který věčně ^Fstřeží koleje^E7 v ^Amitakovýhle chvíli člověk se ^Dmichytá za hlavu oči ^Amismějou se mám ^E7dobrou ^Amináladu Je to ^Amizvlaštní pocit když si můžeš vyjít jen tak ven prostě vnímat všemi smysly jak se strojí nový den nestydět se obrátit obě kapsy na ruby vypadne jen loďka z borové kůry Nezáleží na tom kam svý tělo v noci uložíš jen si najděš místo pod hvězdami abys k nim měl blíž pak si necháš z milionu o té jedné zdát i když máš všechny ty hvězdy stejnou měrou rád V tom snu ^Fjako malé holčičky korálky navlíkaj tak i ty svá hvězdičky pod víčka dobře zamykaj v takovýhle chvíli člověk se chytá za hlavu oči smějou se mám dobrou náladu